Okna a dveře neboli tzv. výplně stavebních otvorů jsou nejzranitelnějšími místy obálky domů – do konstrukce je vložena výplň z jiného materiálu s jinými fyzikálními vlastnostmi.
Při posuzování kvality oken a dveří jde především o výběr materiálu, kvalitu zpracování a tloušťku a kvalitu zasklení. Velmi důležitou a často podceňovanou otázkou je technologie vsazení oken či dveří do stavebního otvoru a jejich správné odizolování.
Pokud je okno zabudováno klasickým způsobem, výrazně se zhoršuje tepelná izolace zdi, což má za následek vznik tepelného mostu, který zvyšuje únik tepla. v extrémním případě tu dochází ke srážení vody a v okolí rámu mohou začít vznikat plísně. okno by tedy správně mělo být osazeno do vrstvy tepelné izolace, která vznik tepelného mostu sníží na minimum. V domech navržených v pasivním standardu jde o základní podmínku, jinak se pasivita prostě nekoná.
Dřevo, plast, hliník nebo něco jiného?
Ke kritickým místům pasivního domu patří rám okna, jehož volba podléhá dvěma základním kritériím – nepřináší solární zisky, a tak musí být co nejužší, a zároveň musí obsahovat tepelnou izolaci. rámy nové generace by tedy měly být nižší (užší) a vyplněné dostatečnou vrstvou izolace. Moderní rámy pro pasivní domy se vyrábějí ze všech materiálů – dřeva, plastu či hliníku. Výhodou plastových oken je především jejich nízká cena, minimální požadavky na údržbu a odolnost vůči nešetrnému zacházení.
Na vrub plastových oknům pak může jít nižší pevnost v namáhaných místech, jejich estetická nevhodnost pro historické budovy a vyšší ekologická zátěž. Výhodou dřevěných oken je jejich dlouhá životnost při dodržování zásad správné údržby a menší ekologická zátěž díky využití přírodního materiálu. Nevýhodou dřevěných oken je pak jejich vysoká pořizovací cena a nutná pravidelná údržba po každém mytí.
Benefitem hliníkových oken (mohou být také v kombinaci s plastem nebo dřevem) je vysoká ochrana proti povětrnostním vlivům, minimální potřeba údržby a vysoká tepelná vodivost hliníku. Pořizovací cena je o něco vyšší, stejně tak jako ekologická náročnost výroby. Jedním z nejvhodnějších řešení z hlediska materiálu pro rámy oken do pasivního domu je pak profilový systém s kompozitovým jádrem, bez použití ocelových výztuh. Do hlavních komor profilů rámu a křídla je možno vložit termoizolační vložky, které dále zlepšují hodnotu tepelného prostupu rámem.
Co do rámu?
Na trhu existuje nepřeberné množství skel s různými vlastnostmi. Pro pasivní domy jsou vhodná izolační trojskla, nebo dvojskla s meziprostorem děleným pomocí speciální fólie – technologie Heat Mirror. U skel je kladen důraz na co nejnižší hodnotu tepelného prostupu, zároveň ale také na maximální prostup sluneční energie sklem, tzv. solární faktor. (Ten je žádoucí pro vytváření solárního zisku.) Pro tento účel jsou některé vnitřní plochy izolačního skla potaženy tenkou vrstvou ušlechtilého kovu. Meziprostor izolačního skla je vyplněn izolačním plynem, argonem nebo kryptonem.
I na velikosti záleží
Důležitou otázkou je i velikost oken. Z konceptu plně prosklených domů se v našich klimatických podmínkách pomalu ustupuje. Sluneční svit u nás v zimních měsících není natolik intenzivní, a tak plně prosklené fasády postrádají v zimě smysl a naopak v letním období způsobují nepříjemné přehřívání místností. Menší okna jsou levnější, levnější jsou i stínicí prvky. Velmi důležitá je orientace velkých prosklených ploch. Při správném nasměrování skel na jih, jihovýchod nebo jihozápad lze docílit hlavně v zimních měsících maximálních solárních tepelných zisků, což je vlastně podstata pasivního domu.
Na fasádách orientovaných na jih by však prosklená plocha neměla překračovat 30 až 40 % celé plochy fasády, jinak mohou mít solární zisky v horkých měsících naopak nežádoucí efekt – přehřívání interiéru.
Pozor i na parapet
Od kvalitního okna očekáváme, že v jeho blízkosti nepocítíme nepříjemný chlad či průvan. Okno i s jeho okolím by mělo fungovat jako nedílný celek. K tomu je ovšem zejména u pasivních oken důležitá i dobře provedená izolace ostění, nadpraží a parapetů.
