Provedení i typ základů závisí na několika faktorech.
ÚŘEDNÍ ZÁLEŽITOST
Jak jistě čtenáři tuší, nic se neobejde bez papírování. Pro stavební povolení je nutné předložit úřadu doklad o vlastnictví, o věcném břemenu k pozemku nebo stavbě či o smlouvě provést stavbu nebo opatření, pokud stavební úřad nemůže jeho existenci ověřit v katastru nemovitostí, plnou moc v případě zastupování stavebníka, projektovou dokumentaci a plán kontrolních prohlídek stavby. Tím to však nekončí. Je třeba dodat i územní rozhodnutí a závazná stanoviska dotčených orgánů jako například ochrany přírody nebo památkové péče a údaje o splnění jejich případných požadavků a stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na kterou se stavba bude napojovat.
DVAKRÁT MĚŘ
Základům patří v projektové dokumentaci samostatná část. U pozemků se složitějšími geologickými podmínkami musí být vypracovaná podrobněji. Již před vypracováním projektové dokumentace musí být proveden geologický a radonový průzkum geologického podloží v celé ploše budoucího umístění objektu. Zaměření a vytyčení polohy domu můžeme provést sami za asistence stavebního dozoru nebo najmeme geodetickou firmu. Případné nepřesnosti komplikují a prodražují výstavbu a je velmi obtížné je napravit. Vhodné je vytyčené body převést na stavební lavičky a dále vápnem nebo provázky znázornit obrysy nosných zdí. Stavební lavičky slouží k fixaci vytyčených směrů a výšek v prvních fázích stavby.
MÁTE SKLEP?
Většina novostaveb se dnes provádí bez podsklepení, jelikož není pro provoz a fungování stavby nutností jako v minulosti. Stále však platí, že sklep chrání dům před chladem, vlhkostí a pronikáním radonu. Jde však o poměrně nákladnou záležitost vzhledem k výkopovým pracím, materiálu a nutnosti kvalitní izolace sklepa. Nepodsklepené domy se mohou zakládat na základových pasech, které ponesou nosné zdi, nebo na plovoucí základové desce, kterou lze nosným zdivem zatížit kdekoliv. Základové pasy musí být založené do nezámrzné hloubky alespoň 80 cm, ale vše záleží na konkrétních podmínkách pozemku a přesnou hloubku by měl určit projektant.
SÍTĚ A ROZVODY
Po výkopech základových pasů následuje uložení zemnícího pásku na úrovni základové spáry a provedení prostupů pro instalace. Vývody zemnícího pásku musí být v místě budoucího napojení hromosvodu. Správné umístění a utěsnění prostupů je velmi důležité. Díky nedostatečné hloubce může v budoucnu dojít i k zamrznutí hlavního přívodu vody.
Pokud na umístění prostupu zapomeneme, musí se základový pas probourat či podkopat, což nikdo nebude dělat rád. Jestliže je plánována instalace tepelného čerpadla, klimatizace a podobně, je nutné s nimi počítat také již v projektu. Před samotnou betonáží je třeba vyhotovit nejčastěji dřevěné bednění v místech prostupů hlavně ležaté kanalizace.
ODPOVÍDAJÍCÍ ZÁKLADY
Podle typu plánované stavby určíme, jaký druh základů vybudujeme. Nepodsklepené rodinné domy se nejčastěji staví na betonové či železobetonové základové pasy nebo na plovoucí základovou desku. V suterénu s vysokou hladinou spodní vody jsou nejčastějším řešením tzv. základové vany. Výhodou pasů je jejich jednoduchost a nízká cena. Lze je však využít pouze v únosné půdě a jsou náchylné k nestejnému sedání v různých místech. Mezi základovými pasy se nachází nenosný podkladový beton. Základová deska jako kompaktní konstrukce přenáší váhu objektu prakticky na celou plochu půdorysu domu. Výhodou základové desky je, že umožňuje dům založit na méně únosné půdě; nevýhodou je pak vyšší cena a nutnost zajistit nepromrzání do prostoru domu, tedy odstranit tepelné mosty. Tepelná izolace základů jako taková není obecně potřebná a dům se izoluje hlavně v prostoru nad základy, tedy svislé stěny zvenku a v podlaze v přízemí či suterénu vodorovnou tepelnou izolací. Volba odpovídajícího typu základů a kvalitní provedení je podmínkou pro hladký průběh další výstavby.