Téma: jednovrstvé zdivo – 3. část

• Dají se porovnat dva domy, z nichž jeden je z jednovrstvého zdiva a druhý má obvodový plášť domu osazen teplenou izolací? V čem se různí?

“Vždycky se dají porovnat dva domy s podobným konstrukčním systémem.  Na první pohled může dům s tím nebo oním konstrukčním systémem vypadat naprosto identicky. Ale přesto se různí. Když se na to podíváme z technického hlediska, tak se liší jednotlivé vlastnosti konstrukce. Vždy je otázkou, jak je konstrukce zhotovená. Čím více používáme materiálů, tím narůstá riziko chyby v provedení.

Z pohledu trvanlivosti, spolehlivosti konstrukce jsou domy z jednovrstvé konstrukce lepší, výhodnější než domy ze zdiva s dodatečnou tepelnou izolací. V tom je ten přínos, který není na prvopočátku vidět, ale může se promítnout po pár letech. Například v estetické stránce věci. Když se s odstupem času podíváme na fasádu domu, tak u  dodatečně zatepleného zdiva může být fasáda špinavá, zelená od řas a podobně. Když projíždíte republikou, těchto případů vidíte nepočítaje. To je ten nejmarkantnější důkaz, který opravdu vidíte vlastníma očima, vidíte vykreslené hmoždinky na fasádě, vidíte větší zašpinění fasád zejména na severních a západních stranách, více zelených fasád, které ještě nedávno byly sytě žluté. To je ten základní rozdíl, který je vidět na první pohled.

Další věcí je například difuze vodních par respektive transport vody v konstrukci. U novostaveb se stane, že do nezakrytých cihel naprší, i když tomu má být v průběhu stavby zabráněno. A protože se dnes se stavbami spěchá, zdivo se nenechá vyschnout a hned se obalí zateplením, například polystyrénem. A na problém je hned zaděláno. Vlhkost vlastně zůstává ve zdivu a musí se odvětrat jen přes interiér. Tím má uživatel domu delší dobu zvýšenou vlhkost uvnitř interiéru. Což je nepříjemné s ohledem na vnitřní mikroklima. Častěji tak může dojít k tvorbě plísní i v novostavbách. Lidé musí více větrat a to zvyšuje nároky na vytápění. U jednovrstvé konstrukce se vlhkost odpařuje v obou směrech, nejen dovnitř, ale i ven. U konstrukce zateplené polystyrenem se vlhkost odpařuje jen dovnitř.“  

• Často se hovoří o tom, že když budu chtít vystavět nízkoenergetický dům tak musím buď zateplovat obvodový plášť co nejsilnější izolací, nebo použít co nejsilnější obvodové zdivo. Platí, že čím silnější izolace, nebo zdivo, tím lepší parametry domu a tím více ušetřím za vytápění? Kam až s tloušťkou izolace a zdi jít?

„Nedávno jsem četl článek, že optimální tloušťka tepelné izolace obvodových stěn může být teoreticky i více jak 600 milimetrů. To asi nejen mě přijde nesmyslné. Z dnešní praxe výstavby energeticky pasivních budov můžeme odvodit, že v případě konstrukčního řešení obvodových stěn těchto domů se pohybujeme u tlouštěk kolem 50 cm. Takže tady někde bude optimální hranice pro stavbu budov s minimální energetickou náročností.

Když to vezmeme podle izolací a konstrukčních systémů tak pro dřevostavby lehkého typu, bude tloušťka stěn také kolem 45 – 50 cm. Ukazuje se, i v západní Evropě, že větší tloušťky tepelné izolace než 30 cm obvodových konstrukcí těžkého typu (zdivo, beton) už nemá smysl používat. Takováto tloušťka tepelné izolace bude tvořit horní hranici. Zjednodušeně řečeno, jestliže dám ještě více izolace na obvodové stěny, tak tepelnou ztrátu domu tímto opatřením téměř nesnížím.

Pokud hovoříme o nízkoenergetických, energeticky pasivních domech, tak tloušťka tepelné izolace 30 cm nemá smysl. Abychom výrazněji snížili energetickou náročnost domu (celkovou a nikoliv jen na vytápění), pak se dostáváme k problematice technického zařízení budov, neboť se může stát, že spotřebujeme více energie na přípravu teplé užitkové vody než na vytápění. V další řadě potřebujeme řešit výměnu vzduchu v budově a efektivitu předání tepelné energie při rekuperaci, respektive při zpětném získávání tepla. Bez nuceného větrání se zpětným získáváním tepla lze těžko dosáhnout nízkoenergetického domu i s velmi dobře tepelně izolovanou obálkou budovy. Energeticky pasivní standard domu bez nuceného větrání se zpětným získávání tepla v podstatě navrhnout a postavit nejde. Ale to už jsou věci, které konstrukcí nejsme schopni ovlivnit. Můžeme se bavit i o komfortu bydlení resp. dosažení dobrých parametrů vnitřního prostředí domu. V této oblasti jsou ve stavbě domů pro bydlení daleko větší rezervy, než se zaobírat otázkou zvětšování tlouštěk izolantu obvodových stěn. Domy je třeba řešit komplexně.

V případě obvodových konstrukcí můžeme řešit jejich tloušťku. Čím je menší tloušťka konstrukce, tím máme menší zastavěnou plochu. Poté se dostáváme do tématu pokročilejších materiálů, které mají sice o něco nižší součinitel tepelné vodivosti, ale cenově mohou být i mnohonásobně dražší než běžně používané materiály.  A v neposlední řadě při zabudování těchto materiálů se vyžaduje větší kvalita a náročnost řemeslné práce.  To může znamenat, že vyšší tepelné efektivita konstrukce nemusí být úměrná jejich ceně a použití těchto materiálů lze volit např. v určitých stavebních detailech či speciálních konstrukčních řešeních.“

• Jak potřebná je tepelná izolace obvodového zdiva, aby splňovala podmínky pro stavbu pasivního domu? Mám například již postaven dům z cihel HELUZ a chtěl bych z něj udělat dům, aby měl parametry pasivního domu, jde to?

„Aby tepelná izolace obvodového zdiva splňovala podmínky pro stavbu energeticky pasivního domu, musíme u jednovrstvé konstrukce použít cihly HELUZ Family 2in1 tloušťky 50 popř. 44 cm bez dodatečného zateplení. V omezené míře lze „ladit“ obálku budovy např. u slabšího zdiva lze přidat více tepelné izolace např. do stropů. Možnosti „ladění“ konstrukcí u energeticky pasivního domu nejsou tak velké, protože vlastní obálku domu musíme zateplit celkově a vyváženě. Všechny komponenty, všechny konstrukce i okna musí být nastaveny na dobrý tepelný výkon z pohledu minimálního úniku tepla. Pro obvodové stěny energeticky pasivního domu bychom mohli použít cihly HELUZ Family2in1 50 a 44 cm tak, aby prostup tepla byl pod hodnotou U=0,13 W/m².K. Když bychom vzali cihly tloušťky 30 cm, tak bychom je musel zateplit minimálně 20 cm polystyrenu, abychom měli souměřitelnou hodnotu tepelné prostupu jako u jednovrstvé konstrukce z cihel HELUZ Family 2in1.

Když mám již postavený dům a chtěli bychom z něj udělat dům s parametry energeticky pasivního standardu domu, tak v určitých případech se nám to podaří a v jiných se můžeme dostat téměř do neřešitelné situace. Vždy jsme limitováni původní architekturou domu, jeho orientací ke světovým stranám a případně vnitřní dispozicí. Ani extrémní tloušťka dodatečné tepelné izolace původních konstrukcí nemusí vést k dosažení energeticky pasivnímu standardu domu. Abychom však měli šanci dosáhnout energeticky pasivního domu, musíme použít minimálně tloušťky tepelné izolace obvodových stěn z plných cihel kolem 30 cm. Takže výsledná tloušťka konstrukce se může pohybovat kolem 75 cm. Bez instalace nuceného větrání s rekuperací tepla a použitím ekologického zdroje vytápění se nelze dostat na standard energeticky pasivního domu. Vždy se jedná o relativně náročné dílo jak z pohledu projekčních prací, tak z pohledu stavební firmy.

Je vždy otázkou, zda je optimální, v případě renovací starých budov, nutné dosáhnout na parametry energeticky pasivního domu. Nebo jestli zvolit takové řešení, které povede k minimalizaci energetické náročnosti domu jinými prostředky. Například použitím nových technologií pro vytápění a přípravu teplé vody, popřípadě k výrobě elektrické energie z fotovoltaiky. V konečném důsledku se může ukázat, že je lepší postavit zcela nový dům namísto rekonstrukce původního domu, který může kromě nevyhovující teplené ochrany vykazovat i jiné závažné vady, jejichž odstranění je jak technicky tak i finančně náročné.“ 

Více informací: www.heluz.cz