Ponechme nyní stranou všechny, kromě nároků na akustiku, a podívejme se, co všechno dokáže vlastnosti těchto konstrukcí mezibytových stěn ovlivnit z pohledu vzduchové neprůzvučnosti.
Nejdříve je nutné se ale podívat, jaký je vlastně požadavek na tyto mezibytové stěny. Ten je stanoven v ČSN 73 0532:2010 a má hodnotu R´wN = 53 dB.
Výrobce uvádí pro své výrobky tzv. laboratorní hodnotu vzduchové neprůzvučnosti Rw. Např. stěna z cihelných bloků Porotherm 25 AKU SYM má hodnotu Rw = 57 dB, z bloků Porotherm 30 AKU SYM Rw = 58 dB.
Vztah mezi tzv. laboratorní hodnotou vážené vzduchové neprůzvučnosti Rw (Rw udává výrobce ve svých technických listech a jedná se o hodnotu naměřenou ve státní akreditované zkušebně, případně stanovenou výpočtem) a tzv. stavební hodnotou vážené vzduchové neprůzvučnosti R´w je následující:
R'wN ≤ R'w = Rw – k1 (dB)
- kde Rw je vážená hodnota laboratorní vzduchové neprůzvučnosti
- R'w je vážená hodnota stavební vzduchové neprůzvučnosti
- R'wN je normový požadavek na stavební vzduchovou neprůzvučnost
- k1 je korekce vyjadřující zhoršení stavební neprůzvučnosti oproti laboratorní hodnotě vlivem vedlejších cest šíření zvuku.
Korekce k1 je pak ovlivněna řadou okrajových podmínek, které v laboratoři nezjistíte, nejvíce tzv. přenosem zvuku vedlejšími cestami, oslabením stěny rozmístěním elektro rozvodů a krabic atd. Ze zkušenosti víme a opakovaně si na stavbách ověřujeme, že korekce k1 = 3 až 4 dB, přičemž varianta s cihelnými nosnými konstrukcemi je z pohledu velikosti korekce příznivější než varianta železobetonové nosné konstrukce s výplňovými nenosnými stěnami.
Všimněme si, že korekce k1 je ovlivněna hlavně konstrukčním řešením, a to nejen vlastní mezibytové stěny, ale také navazujících konstrukcí. Zda se jedná o nosnou či nenosnou konstrukci, zda navazuje na ostatní zděné či monolitické konstrukce apod. Všechna opatření v místech napojení jsou řešena a doporučena tak, aby korekce k1 byla v součtu všech vedlejších cest co nejmenší.
V žádném případě ale tato korekce nezahrnuje vliv špatného provedení, tedy chyby při zdění. A přitom ty mohou být důležitým faktorem, proč stěna nesplní požadavky na ní kladené.
V dalších částech se tedy zaměříme na jednotlivé části mezibytových stěn a ukážeme si na příkladech správné i špatné provedení zdění a návazností. Nutno ještě poznamenat, že se jedná, zejména v ploše stěny, o standardní požadavky na kvalitu provádění jakékoliv zděné konstrukce.
Nejdříve se podívejme na plochu stěny a následně na jednotlivé detaily napojení.
A) Plocha zdiva - ložná spára
Základními požadavky na ložnou spáru jsou:
- Tloušťka a rovnoměrnost
- Způsob maltování a druh malty
Ložná spára při tradičním zdění z velkoformátových bloků výšky 238 mm na maltu má mít ideální tloušťku 12 mm vycházející z modulu 250 mm. Rozmezí tloušťky, i vzhledem k toleranci zdicích bloků, je 8-15 mm, ale u akustických stěn je doporučena 10-15 mm. Ložné spáry mají být po výšce pokud možno stejné a rovnoměrné tloušťky. K tomu je vhodné využívat např. již provedené monolitické konstrukce, na které je možné naznačit správné rozměření ložných spár po výšce (ideálně v modulu 250 mm). Pokud se jedná o nosné konstrukce, je možné při zdění využít pomůcku např. dřevěné latě s vyznačeným výškovým modulem pro kontrolu správného výškového rozměření.
Ložná spára musí být maltována v celé ploše od líce k líci bez jakýchkoliv dutin a mezer. V žádném případě není dovoleno zdění na maltové pruhy apod. Před nanášením malty se doporučuje cihelné bloky navlhčit vodou. V případě použití jakýchkoliv zdicích pomůcek (např. betonářské výztuže – kulatiny) je nutné doplnit maltu i do dutin vzniklých po těchto pomůckách. Správné provedení maltového lože je takové, kdy po usazení zdicího bloku dojde k seškrábnutí přebytečné malty lžící. Tím je zajištěno zarovnání malty s lícem zdicího bloku. Pokud dojde v ložných spárách k nedomaltování až do líce, je nutné následně před omítkami provést doplnění a začištění spár zdicí maltou. To jsou samozřejmě práce, čas a peníze navíc.
Porotherm AKU Z, správně namaltovaná ložná spára – dostatek malty, která bude seškrábnuta po uložení zdicích bloků
Porotherm AKU SYM, špatné maltování ložné spáry na pruhy – NEPŘÍPUSTNÉ!
B) Plocha zdiva - styčná spára
Základními požadavky na styčnou spáru jsou:
- převazba;
- správné doražení bloků v zazubené spáře (P+D);
- správné promaltování maltové kapsy (pouze u cihel, které maltovou kapsu mají);
- správně provedené promaltování v místě řezu;
- správné provedení v místě kolmého napojení („L“ a „T“ styk).
Převazba styčných spár v řadách nad sebou musí být min. 0,4 x výška zdicího prvku, tedy v případě bloku výšky 238 mm je min. převazba 95 mm.
V případě zazubené styčné spáry (P+D) musí být bloky co nejvíce doraženy k sobě. Správně doražená styčná spára je šířky do 5 mm (dáno výrobou a tolerancí zdicích prvků). Pokud je styčná spára širší než 5 mm, je nutné tuto styčnou spáru vyplnit (uzavřít) v líci zdicí maltou (např. provedením drážky tvaru „V“, aby malta ve spáře držela).
Porotherm AKU SYM, nedostatečně sražené cihelné bloky ve styčné spáře
Porotherm AKU SYM, oprava v místě nedostatečného sražení cihelných bloků doplněním zdicí malty
Pokud má styčná spára maltovou kapsu (typické pro akustické cihly Porotherm AKU SYM), je nezbytné tyto maltové kapsy v průběhu zdění zcela vyplnit zdicí maltou. Správného vyplnění se docílí pomocí dřevěné laťky, kterou se malta v kapse zhutní. Je to zejména z důvodu možného rychlého odsátí záměsové vody z malty vysušenou cihlou, čímž by malta mohla zůstat „viset“ v kapse a ta by tak nebyla zcela vyplněna. Pokud se nepoužije hutnění laťkou, také nedochází ke spojení malty, která se do kapsy doplňuje na víckrát. I kapsu se doporučuje před nanášením malty navlhčit vodou.
Porotherm AKU SYM, správné vyplnění kapsy ve styčné spáře zdicí maltou
Porotherm AKU SYM, nedostatečné vyplnění kapsy ve styčné spáře zdicí maltou
Porotherm AKU SYM, u vyzděné stěny lze maltové kapsy zkontrolovat pouze otevřením kapsy z boku
Dalším doporučením odladěným v praxi je nepokračovat se zděním další vrstvy cihel, dokud nejsou všechny kapsy v předchozí řadě řádně vyplněny. Tak nemůže dojít k opomenutí nějakou kapsu maltou vyplnit.
Porotherm AKU SYM, pokud nejsou před pokračováním zdění další řady cihel vyplněny kapsy v předchozí řadě, může snadno dojít k opomenutí kapsu řádně vyplnit, což je hrubé porušení technologie zdění
V ploše stěny je někdy nutné provést délkové zkrácení cihelného bloku (řez). To je samozřejmě možné i u akusticky dělicích konstrukcí, je ale nutné provést správné ošetření takto vzniklé styčné spáry. V místě řezu, tedy mezi uříznutou a neupravenou styčnou plochou, musí být vynechána spára cca 15-20 mm (bloky se nikde nesmí navzájem dotýkat) a vniklá spára musí být zcela, tj. po celé výšce a od líce k líci, vyplněna zdicí maltou. Šířka promaltované spáry by měla být cca do 40 mm, minimální délka dořezu cihly by měla být cca 80-100 mm.
Porotherm AKU SYM, správně provedená úprava v místě styčné spáry mezi uříznutou a neupravenou styčnou plochou
Porotherm AKU SYM, nesprávně provedená úprava v místě styčné spáry mezi uříznutou a neupravenou styčnou plochou (cihelné bloky se dotýkají - nejsou spojeny přes zdicí maltu), malá délka dořezu
V případě kolmého napojení stěn platí stejné zásady na úpravu spáry jako v místě zkrácené cihly v ploše stěny. Základní pravidlo je, že se cihly nikde nesmí dotýkat nasucho bez malty.
Porotherm AKU SYM, správné provedení kolmého napojení cihelných bloků přes maltu
Porotherm AKU SYM, nesprávné provedení kolmého napojení cihelných bloků (cihelné bloky se dotýkají - nejsou spojeny přes zdicí maltu)
C) Detaily napojení
Detaily napojení můžeme rozdělit dle místa jejich výskytu:
- spodní vodorovná spára – založení stěny;
- horní vodorovná spára u nosné konstrukce – napojení na stropní konstrukci;
- horní vodorovná spára u nenosné konstrukce – napojení na vodorovnou nosnou konstrukci;
- boční svislá spára – měkké nebo tuhé napojení.
Akustické stěny se zakládají na těžký asfaltový pás, např. pás typu V 60 S35 (40). Tento pás musí být širší o cca 40 mm na každé straně než zdivo. Je to proto, aby malta ze zakládacího lože nepropojila zdivo se stropní konstrukcí.
Porotherm AKU SYM, těžký asfaltový pás pod zdivem správné šířky (přesah na obě strany min. 40 mm)
Porotherm AKU SYM, nesprávné položení těžkého asfaltového pásu pod zdivem
U nosné konstrukce je horní spára řešena přímou betonáží stropní konstrukce na zdivo. Z důvodu omezení přenosu zvuku ze stěny do stropu a opačně lze doporučit vložení těžkého asfaltového pásu jako při založení stěny na zhlaví stěny před betonáží stropu. Asfaltový pás je v tomto případě stejné šířky jako zdivo (v žádném případě nesmí být užší). Použití asfaltového pásu na zhlaví stěny je nutné odsouhlasit se statikem daného objektu.
Porotherm AKU SYM, položení těžkého asfaltového pásu na zhlaví nosné stěny
U nenosné konstrukce je nutné mezi stěnou a vodorovnou nosnou konstrukcí vynechat spáru šířky cca 20 mm (nebo dle požadavku statiky o průhybu vodorovné konstrukce), která se následně vyplní pružným materiálem. Z důvodu dalších, zejména protipožárních požadavků se spára vyplňuje deskami minerální vaty s podélným vláknem o objemové hmotnosti cca 80-100 kg/m3. Spára musí být vyplněna bez jakýchkoliv mezer.
Porotherm AKU SYM (Z), horní spára správně dotěsněna minerální vatou
Porotherm AKU SYM, špatné provedení horní spáry u nenosné konstrukce (spára mezi zdivem a vodorovnou konstrukcí není rovná, a proto neumožňuje správné dotěsnění minerální vatou)
V případě nenosné konstrukce vyzděné z akustických cihel s maltovou kapsou ve styčné spáře je důležité správné provedení poslední řady pod stropem. První variantou správného provedení je použít do poslední řady akustickou cihlu Porotherm AKU Z, která má sice o 1 dB horší hodnotu Rw než cihla Porotherm AKU SYM, ale v rámci celkové plochy je toto řešení akceptovatelné. Cihla Porotherm AKU Z má obdobné děrování jako Porotherm AKU SYM, ale nemá ve styčné maltovou kapsu. Nevýhodou je kombinace více druhů cihel z hlediska logistiky na stavbě
Porotherm AKU Z, použití do poslední řady pod stropem (vzhledem k rozdílné délce bloků AKU SYM a AKU Z je vhodné kvůli správné vazbě zdiva provést dle potřeby úpravu délky zdicího bloku AKU Z)
Druhou variantou u nenosné konstrukce je použití cihel Porotherm AKU SYM i do poslední řady. To je z hlediska logistiky na stavbě bez problémů, ale je nutné zajistit správné promaltování maltových kapes. Jelikož kapsy nelze maltou vyplnit svrchu, je nutné před osazením cihel otevřít kapsu z boku jednostranným odříznutím pera. Pak je možné kapsy vyplnit prohozením zdicí maltou. I v tomto případě platí požadavek na úplné vyplnění prostoru maltové kapsy a odříznutého pera jako při vyplňování maltové kapsy shora.
Porotherm AKU SYM, doporučené promaltovaní kapsy ve styčné spáře v poslední řadě z boku
Porotherm AKU SYM, výsledný vhled stěny s promaltovanými kapsami z boku v poslední řadě
Porotherm AKU SYM, hrubá chyba spočívající v nevyplnění kapes v poslední řadě zdiva
Boční svislé spáry je možné řešit několika způsoby, které, jako v ostatních případech, musí předepsat projektant, resp. statik, vzhledem ke konkrétnímu návrhu a posouzení daného objektu. Dále si ukažme možnosti jednotlivých řešení a některá úskalí z hlediska jejich provedení na stavbě.
Měkké připojení stěny se realizuje většinou v napojení na monolitickou konstrukci. Řeší se stejně jako napojení nenosné konstrukce na vodorovnou konstrukci vkládáním minerální vaty do spáry mezi zděnou stěnu a železobetonovou monolitickou konstrukci. Důležité je, aby mezi minerální vatou a monolitem a minerální vatou a cihlou nevznikla žádná mezera. Toho je docíleno zejména správným doražením zdicího bloku k minerální vatě. Případné dotěsňování vzniklých mezer maltou není ideální, proto je nutné již při zdění detail provést správně. Součástí napojení je vkládání stěnových spon (nebo betonářských výztuží) do každé druhé spáry po 2 ks.
Porotherm AKU SYM, provedení správného měkkého připojení přes minerální vatu
Tuhé připojení se provádí ve styku cihelných stěn, kdy se jedná v zásadě o „L“ nebo „T“ spoj. Styčná spára šířky cca 15-20 mm se zcela promaltuje zdicí maltou od líce k líci a každá druhá ložná spára se doplní většinou 2 ks stěnových spon.
Porotherm AKU SYM, správné promaltování styčné spáry v návaznosti cihelných stěn
Tuhé připojení lze však provést také v případě napojení zděné konstrukce na monolit. Pokud to statik stavby povolí, pak se aplikuje v zásadě obdobný detail jako u založení stěny, tzn. na monolit se přichytí (ev. nataví) těžký asfaltový pás, zdivo se ukončí cca 15-20 mm od pásu a vzniklá svislá spára se promaltuje zdicí maltou v celé výšce od líce k líci. Opět se každá druhá spára doplní o 2 ks stěnových spon nebo se použije betonářská ocel.
Porotherm AKU SYM, tuhé napojení k monolitické konstrukci přes těžký asfaltový pás
V provedení tuhého i měkkého připojení k monolitu nebo k jiné zděné konstrukci nesmí vzniknout žádné mezery, které by jinak tvořily akustické mosty.
Porotherm AKU SYM, chybné napojení na navazující monolitickou konstrukci na sucho (vzniklé mezery tvoří akustický most), na této fotce také nepřípustné řešení v místě spáry u řezu cihelného bloku
Ze zkušenosti z řady měření je nutné zmínit ještě jedno řešení, a to provedení mezibytové akustické stěny u obvodové konstrukce. Z důvodu co nejvíce omezit akustický most přes obvodovou konstrukci se doporučuje mezibytovou stěnu ukončit až na vnějším líci obvodové konstrukce, která bude na mezibytovou napojená z boků. Propojení stěn kapsováním se nedoporučuje. V případě ETICS není toto provedení problematické ani z hlediska tepelně-technického; pokud by obvodová konstrukce byla jednovrstvá, je potřeba zohlednit i toto hledisko a mezibytovou stěnu např. ukončit v obvodové stěně minerální vatou.
Porotherm AKU SYM, správné vytažení mezibytové stěny až do vnějšího líce obvodového zdiva
Výše uvedené požadavky na zdění, jak již bylo zmíněno, jsou zejména v ploše stěn základními požadavky na provedení jakékoliv zděné konstrukce. Jejich zanedbání nebo podcenění, ať již vědomé či nevědomé, může mít u akusticky dělicích konstrukcí fatální vliv na konečnou hodnotu vzduchové neprůzvučnosti konstrukce a tím na snížený komfort uživatele bytu.
Protože jsme si vědomi důležitosti správného provedení, nabízíme proškolení prováděcích firem ideálně před zahájením zdění bytového domu. Tato praxe se nám dlouhodobě osvědčila jako správná cesta vedoucí k cíli splnění požadavků na vzduchovou neprůzvučnost konstrukcí prováděných z cihel Porotherm AKU.
Více informací: www.wienerberger.cz
