Zahájení soudního sporu
Po neúspěšné snaze o mimosoudní řešení sporu o vady staveb mezi techniky, manažery a jednateli dotčených společností se následný soudní spor v občanském soudním řízení projednává a rozhoduje u soudu prvního stupně (zpravidla samosoudce).
Spor zahajuje žalobce podáním žaloby. Žalobce má dvě základní povinnosti. Jednak je to povinnost tvrzení. Žalobce musí říci (tvrdit), co je špatně ve smyslu, co je v rozporu s právem. Proto musí v žalobě uvést, v čem vidí předmět sporu a které důkazy navrhuje. Druhá povinnost žalobce je tvrzení dokázat. Žalobce musí nést důkazní břemeno, musí prokázat, co tvrdí. K tomu může sloužit i znalecký posudek.
Žalobce i žalovaný je povinen označit důkazy k prokázání svých tvrzení, soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Pokud strana sporu nedokáže, co tvrdí, neunese důkazní břemeno. Důkazní břemeno má v prvé řadě žalobce, který v žalobě tvrdí skutkový stav a navrhuje k němu důkazy. Žalovaný principiálně nemá povinnost tvrzení a povinnost předkládat důkazy.
Pokud však žalovaný svou obranu buduje nikoli na pouhém popírání obsahu žaloby, ale něco též aktivně tvrdí, své tvrzení musí doložit důkazy. Má tudíž důkazní povinnost. Žalobce musí dokazovat vždy, žalovaný dokazuje jen v případě, kdy tím zvýší pravděpodobnost svého vítězství.
Očekávání od soudů
Obvykle panuje očekávání, že spor stavebnětechnické podstaty, který nebyli schopni vyřešit technici, manažeři ani jednatelé dotčených společností, vyřeší advokáti a rozhodne předseda senátu. Realita mnohdy bývá taková, že nemá-li advokát dáno pochopit stavebnětechnickou podstatu sporu a současně ji adekvátně převést do právní roviny, není ani následně schopen podstatu sporu vysvětlit a objasnit soudci (předsedovi senátu) při jednáních u soudu či prostřednictvím písemných vyjádření. Popsaný stav má samozřejmě negativní vliv nejen na dobu trvání soudních sporů, která se počítá na roky.
Je iluzorní se domnívat, že advokát či soudce mají potřebné znalosti z oboru stavebnictví a speciálně v problematice vad staveb. Zcela samozřejmě je nemají. Proto je důležitým důkazem při těchto sporech znalecký posudek.
Požadavek na přezkoumatelnost znaleckých posudků
Znalecký posudek je v občanském soudním řízení důkazem a podává jej znalec, který se seznamuje se skutečnostmi ex post. Znalecký posudek je vypracován na základě podkladů, které byly v rámci řízení zajištěny před podáním posudku.
Častou vadou znaleckých posudků včetně posudků revizních zadaných soudy je jejich nepřezkoumatelnost. Přezkoumatelnost je základním metodologickým požadavkem na znalecký posudek. Odvíjí se od ní další vlastnosti, jako jsou komplexnost či vzájemná slučitelnost metod. Je to nutná vlastnost pro další zkoumání. Pokud posudek není přezkoumatelný, pak nelze ani prohlásit, zdali splňuje další požadavky na posudek kladené. Přezkoumatelnost posudku představuje možnost kontroly provedeného posudku znalce včetně kontroly vstupních podkladů ať již z hlediska úplnosti či pravdivosti.
Požadavek přezkoumatelnosti se vztahuje také na rozsudek, který mnohdy v případě sporů o vadách staveb ze znaleckého posudku vychází, rozsudek by měl být přesvědčivý a měl by se vypořádat se všemi zjištěnými skutečnostmi.
Přezkoumatelnost znaleckých posudků v soudních sporech
Z výše uvedených důvodů lze jednoznačně uvést, že závěry posudků by správně měly být přezkoumatelné nejen proto, že i znalec se může mýlit. Požadavek na přezkoumatelnost posudku by neměl správně být nahrazen tvrzením znalce o jeho minulých zkušenostech, délce praxe či množství zpracovaných posudků a publikací.
Opakovaně se lze setkat s posudky, ve kterých znalec „prokáže“ vadu díla tak, že místo přezkoumatelného prokázání vady např. prostřednictvím výpočtů a měření uvede výčet zákonů, vyhlášek, norem apod., které požadavky související s vadou obsahují.
Závěrem
Prostřednictvím ryze „stavařských“ soudních sporů o odpovědnost za vady staveb si lze udělat názor nejen na praktické fungování justice, advokátů apod. Je zřejmé, že roky trvající soudní spory zásadně negativně poznamenávají obchodní a mezilidské vztahy a nevnášejí do nich jistotu a řád. Je paradoxní, že k tomuto stavu mnohdy přispívají také znalci. Proto doporučuji se soudním sporům od jejich počátku patřičně věnovat a nepreferovat pouze hledisko právní před hlediskem stavebnětechnickým.
Poslat Messengerem
