Technickou inspekcí nemovitosti se zabývá řada projekčních kanceláří. Posuzování staveb totiž s projektováním souvisí.
Sondy do starých konstrukcí
Před zahájením stavby se běžně provádějí sondy do stropů, podlah a stěn, zjišťuje se také, v jakém stavu se nacházejí nosné trámy a krovy. Všechna postižená místa se však objeví až v průběhu stavebních prací, kdy se konstrukce očistí a odkryjí v celém rozsahu. Často se pak ukáže, že jejich poškození je větší, než se očekávalo. Když uvažujete o koupi domu, už první prohlídka ukáže spoustu důležitých věcí – i to, že je něco úmyslně zakryto, něco napoví. Ale kromě toho byste měli mít možnost provést stavební průzkumy. Pokud je prodávající vstřícný, souhlasí s nedestruktivní metodou průzkumu. Odborníci si tedy nevezmou kladivo a sekáček, odeberou třeba jen malý kousek z krokve. Způsob provádění průzkumů se liší podle situace.
Rozsah poškození stavby
Někdy se při průzkumech najdou jen drobnosti, způsobené špatnou údržbou. Ucpané dešťové žlaby způsobují vlhnutí zdiva. Vlhkost v suterénu může být zapříčiněna zatékáním v okolí soklů. Je třeba se podívat také na půdu, zda je tu vůbec možné realizovat obytné podkroví, ne všechny konstrukce stropů a krovů obstojí. Záleží také na skladbě podhledů a zateplení podkroví. Někdy do izolací proniká vlhkost, která tam kondenzuje. Nebo bývá špatný přívod vzduchu pro starý kotel, komínové zdivo už degraduje, komínové lávky jsou rezavé a teče do střechy…
Dvojsečná romantika starých domů
Některé staré rodinné domy sice už dávno nevyhovují současným potřebám bydlení, ale tvar střechy, špaletová okna, úprava fasády, to všechno vytváří ojedinělou okouzlující architekturu. V posledních letech se objevily velmi pěkné rekonstrukce podobných staveb. A co to ve skutečnosti obnáší? Kromě stavebně technického průzkumu, který prověří, zda se vize klientů může naplnit z hlediska stávajících konstrukcí, je třeba ověřit také poslední zkolaudovaný stav. Docela často se totiž stává, že kupovaný dům je částečně zrekonstruovaný ‚načerno‘. Tyto úpravy je před rekonstrukcí nutné zlegalizovat. Na základě všech zjištěných skutečností se pak mohou alespoň rámcově spočítat náklady. Vždy je třeba zvážit, zda má smysl dům starý osmdesát nebo sto let stavebně upravovat, protože rekonstrukce vyžaduje nemalé finanční prostředky. Navíc se u starých domů často počítá s přístavbou. Součástí průzkumů jsou pak také geologické a hydrogeologické průzkumy. Povinné je zjištění radonu v podloží stavby, velkou roli může hrát riziko tlakové vody. Někdy si realizace i nevelké přístavby vyžádají zpevnění základů, čímž se značně zvýší náklady.
Pokud dům stojí v památkové zóně, stavebníky čeká jednání s odborem památkové péče. A jestliže dřívější majitelé například nelegálně přistavěli terasu, verandu nebo garáž, nastává další potíž – památkáři totiž vyžadují, aby se tyto části stavby upravily podle metodiky památkové péče. Kromě toho většina starých domů nemá dobré tepelněizolační vlastnosti, to nakonec každý pozná už podle jejich zatřídění v energetickém průkazu PENB (třídy E, F a G). Bohužel zateplení domu zvenčí často není z hlediska památkové ochrany možné. I u méně zdobných fasád je nutno zachovat historické prvky, například římsy a šambrány kolem oken, nehledě na proporcionalitu jednotlivých prvků a hloubku osazení oken ve fasádě. Také administrativa je stále složitější. Představa, že stavět tzv. na ohlášku znamená jednodušší úřední proces, je mylná.