Používal se materiál z „bouraček“, běžná byla i samovýroba a různá kutilská řešení. To vše nijak nesnižuje obdiv k budovatelům, pro něž byla stavba příležitostí k seberealizaci i prověrce sil. Právě tehdy vznikl pocit, že stavebnictví u nás „rozumí“ téměř každý.
Rozhodnutí „postavíme si“ postupem času přebilo „necháme si postavit“, případně „koupíme postavené“. Jako houby po dešti vznikaly (a zanikaly) projekční kanceláře, ateliéry a stavební firmy, trh ovládli silní hráči, developeři… a bohužel i šizuňkové. A kvalita se postupně začala měnit v nekvalitní kvantitu, často jen v pouhý příslib. S přibývající nedůvěrou v jiné začala v lidech opět klíčit důvěra ve vlastní schopnosti. Statisticky dnes opět přibývá Čechů, stavějících domy vlastními silami. Hlavním motivem je v naprosté většině případů snížení nákladů. Zatímco čtvereční metr domu postaveného svépomocí vyjde zhruba na osm až dvanáct tisíc korun, u developerů je to zpravidla až trojnásobek.
Dvě stě metrů obytné plochy lze tedy svépomocí postavit do dvou milionů korun. Zájem o soběstačnost rapidně narůstá, průměrně si každoročně vlastními silami postaví dům asi 5 tisíc Čechů a poptávka po zhotovení díla bez účasti stavební firmy či developera tak meziročně roste zhruba o 30 %.
DŮKAZY V ČÍSLECH
Svépomocné stavění tedy má své zastánce a pochopitelně existuje i určitá oponentura. Ti první argumentují neustálým nárůstem počtu individuálních staveb (asi 12 tisíc ročně, přičemž zhruba 80 % domů je dokončeno do 2 let od zahájení). Argumentem ve prospěch svépomocné výstavby je i průměrný věk stavebníků (středoškoláci od 25 do 44 let, tedy lidé zakládající rodinu nebo s rostoucím počtem a věkem dětí), nízká průměrná cena díla (od 1,5 do 2 milionů Kč, přičemž nejvíce se staví ve Středočeském kraji, kde jsou ceny pozemků i nemovitostí tradičně nadstandardně vysoké). Naproti tomu odpůrci z řad stavbařůodborníků kritizují zejména způsob výstavby, ale především výsledky některých individuálních počinků.
Odmítavým postojem se netají mnozí architekti či projektanti, developeři a realizační firmy. Tvrdí, že způsob stavby rodinného domu svépomocí, tak jak se u nás dosud praktikuje, nemá obdoby v žádné vyspělé evropské zemi. Stavba svépomocí v těchto zemích obecně neobstojí nikoliv proto, že by byla ekonomicky neprůchodná, ale proto, že je společensky nepřijatelná. Zde je však zapotřebí dodat, že situaci na českém trhu významně ovlivňuje právě cena a proměnlivá úroveň práce stavebních firem.
PROTICHŮDNÉ STANOVISKO
Jeden z odborníků tvrdí, že spolehlivá realizační firma se obecně hledá složitě, ovšem kvalitu lze přesto zjistit z dříve realizovaných a dokončených staveb, z referencí jiných investorů. Stavbu svépomocí podle něj většinou volí investor, který chce ušetřit – což nemusí být a někdy také nebývá pravda – a také chce mít finance i průběh stavby kontrolou.
Obdobný názor zastává i majitel projektového ateliéru: „Svépomocných stavebníků přibývá, což vidím jako určitý návrat k minulosti, vyvolaný jistou nedůvěrou v dodavatele a přirozenou snahou ušetřit.“ Právě to je ale podle projektanta poněkud diskutabilní třeba už kvůli vyšší dani při nákupu materiálu nebo absenci garancí a záruk. „Nic proti částečné či úplné svépomocné výstavbě,“ doplňuje inženýr, „ale rozhodně vždy s velmi kvalitním autorským dozorem projektanta a technickým dozorem stavebníka.“
A do třetice stanovisko majitele stavební firmy, který sice patří k odpůrcům svépomocného stavění, ale přesto je respektuje jako věc svobodného rozhodnutí každého jedince. „Stavařina se studuje čtyři až deset let a teprve pak přichází mnohaletá praxe a s ní získávání zkušeností. Tzv. kutil domácí by se do toho plést neměl a v mnoha souvislostech dokonce ani nesmí… Nicméně, zoufalý stav tuzemského stavebnictví nahrává tomu, že než se roky soudit, je skutečně lepší udělat si některé věci sám.“
VÝBĚR MATERIÁLU A TECHNOLOGIE
„Pokud chcete stavět sami, měli byste si vybrat vhodný, jednoduchý systém,“ radí odborník z cihlářské firmy. Technologie zdění z komplexního cihelného systému není složitá a při dodržení jednoduchých zásad lze postavit hrubou stavbu rychle a kvalitně. Klasická zdicí malta se dnes téměř nepoužívá, cihly se vyrábí s broušenou ložnou plochou a spojují se pomocí tenkovrstvých malt nebo speciální pěny, které výrobce k cihlám dodává zdarma.
Podmínkou je kvalitně provedený projekt, nejlépe prováděcí dokumentace včetně vyřešených detailů. Nastudujte si postupy doporučené výrobcem materiálu, obstarejte si od něj příručky, podívejte se na montážní videa. Cihlářská společnost má tyto materiály pro stavebníky připraveny. Postupy správného zdění z broušených, nebroušených i akustických cihel, provádění příček i montáže keramických překladů a stropů jsou podrobně popsány v příručkách pro provádění.
