Jestliže běžný dům potřebuje k vytápění asi 90–120 kWh/m2 obytné plochy za rok, pak pro pasivní dům (PD) je za stejné období stanovena hranice do 15 kWh/m2. Toho lze v našich klimatických podmínkách dosáhnout při spojení: dokonalé tepelné izolace obálky bez tepelných mostů + využití pasivních solárních zisků + zpětné získávání vnitřního tepla – větrání s rekuperací. Energetická potřeba pasivního domu je díky dokonalé izolaci sama o sobě tak nízká, že se v podstatě můžete vzdát konvenční topné soustavy, ovšem musí ji zastoupit tzv. zbytkové vytápění (přitápění), schopné pokrýt nezbytnou minimální spotřebu tepla. Více energie v praxi vynaložíte na ohřev užitkové vody pro domácnost než na samotné vytápění.
Okna a prosklení
Pro zasklení se používají izolační trojskla nebo systém, kde je prostřední sklo nahrazeno fólií. Součinitel prostupu tepla je zde 0,6 až 0,8 W/m2.K. To je až dvakrát lepší než u nejkvalitnějších oken s izolačním dvojsklem. Běžný okenní rám také izoluje hůře než trojsklo, proto se používají dřevěné i plastové rámy doplněné izolací (obvykle polyuretanovou). Vždy je třeba sledovat součinitel prostupu okna pro celé okno, ne jen pro vlastní zasklení, jak jej uvádí někteří výrobci. Vliv na kvalitu okna má i distanční rámeček mezi skly – používají se nerezové nebo plastové, které jsou výrazně lepší než dříve používané hliníkové.
Vzhledem k tomu, že jedním ze základních požadavků je těsnost domu, a také kvůli využití řízeného větrání nemusí být všechna okna otevíravá. To jednak sníží jejich cenu a jednak zvětší plochu prosklení (pevný rám je užší). Z psychologických důvodů i pro případ výpadku vzduchotechniky se však v každé místnosti nechává nejméně jedno okno otevíravé.
Vytápění a větrání
O pasivních domech se obecně hovoří jako o stavbách, v nichž prakticky netřeba topit. V tuzemských klimatických podmínkách to pochopitelně platí jen v uvozovkách – tyto domy se sice mohou obejít bez klasické otopné soustavy, ale nikoliv bez vytápění. Tepelnou pohodu je třeba řešit jako vyvážený systém – spojenou nádobu vytápění a větrání. Zčásti je zajištěna systémem řízeného větrání s rekuperací tepla, bez něhož se v pasivním domě (otázkou je, zda v běžném ano) neobejdete. Vydýchaný, ale ohřátý vzduch je z interiéru domu pomocí vzduchotechnického systému centrálně odváděn ven a předává ve výměníku teplo čerstvému chladnému vzduchu přiváděnému zvenčí. Využít tak lze až 80 % tepla odpadního vzduchu. Tzv. aktivní rekuperace může kromě efektivního větrání také dodávat energii k ohřevu teplé vody (v zásobníku) pro domácnost nebo topný systém.
Samotné vytápění musí být navrženo s ohledem na velmi nízkou tepelnou ztrátu pasivního domu. Vždy jde o individuální řešení, záleží na velikosti domu, způsobu využití atd. Pokud chcete použít třeba interiérová kamna nebo krb, narazíte na problém s přebytkem tepla. Nejsou-li venku velké mrazy, stačí nesrovnatelně menší výkon než u běžného domu, jinak hrozí přehřívání a zbytečné plýtvání energií. Řešením jsou krby a kamna určená pro pasivní domy (včetně speciálního komína pro pasivní domy), případně akumulační nádrž, do níž se odvádí část výkonu kamen. Někdy se může ukázat jako ekonomické řešení např. vytápění na elektřinu nebo tepelné čerpadlo.
Poslat Messengerem
